Kdo jsme
Pobočky
Publikace
Podpořili nás
Ochrana přírody
Toxické látky a odpady
Centrum pro podporu občanů
Chci být členem
Chci být dobrovolníkem
Chci finančně přispět
Chci se jinak zapojit
Kampaně a projekty
Fotogalerie
Články, infolist
Jiné odkazy
Úvodní stránka ARNIKY Úvodní stránka spolku Bořena



Vznik stránek podpořily:
Nadace VIA

a EU - program Phare
Provoz těchto stránek popořilo Ministerstvo životního prostředí ČR

[ Články ]

19.9.2007, České středohoří, RNDr. Jindřich Petrlík: Tábor Týmu Bořena v Českém středohoří (zdroj: Arnika - Tým Bořena)
Letošní rok se Tým Bořena rozhodl, v rámci projektu na ochranu genofondu Českého středohoří, uspořádat víkendový tábor, kde by dobrovolníci pomohli s péčí o tuto lokalitu a zároveň měli možnost lépe poznat krásu Českého středohoří, seznámit se s novými lidmi a prožít příjemné dva dny.
9.7.2007, České středohoří, RNDr. Jindřich Petrlík: Mapování biotopů v Českém středohoří (zdroj: Arnika - Tým Bořena)
Závěčná zpráva z mapování provedeného v rámci projektu zaměřeného na ochranu genofondu západní části Českého středohoří
7.5.2007, Česká republika, RNDr. Jindřich Petrlík: Bílé stráně a jejich charakteristika (zdroj: Arnika - Tým Bořena)
Termíny „opuková stráň“ a „bílá stráň“ poprvé použil Karel Domin ve svém článku Bílé stráně Českého středohoří vydaném v roce 1925. Vycházel při tom z nápadné fyziognomie a topografických názvů, kterých se používalo pro neúrodné, málo zarostlé svahy v obvodu svrchnokřídových slínovců. S těmito termíny spojoval rovněž vegetační formace či útvary, což dělalo z jeho „bílých strání“ mnohem širší pojem. Později tedy používali autoři (např. Šimr 1927) termíny „opuková stráň“ či „bílá stráň“ jednou pro topografické označení a jindy jako určitý typ biotopu. Z toho vyplývá že pojem „bílá stráň“ nemůžeme používat pouze ve striktně vymezeném významu.
6.5.2007, České středohoří, RNDr. Jindřich Petrlík: Bílé stráně v západní části Českého středohoří - pokračování (zdroj: Arnika - Tým Bořena)
V předchozím článku, který se týkal tzv. „bílých strání“, jsem představil několik těchto lokalit mapovaných v jižní periferii Českého středohoří, kde se jedná zhruba o 6 km široký pruh táhnoucí se na levém břehu řeky Ohře od Postoloprt až k vrchu Lovoš u Lovosic.
2.5.2007, České středohoří, RNDr. Jindřich Petrlík: Bílé stráně v západní části Českého středohoří (zdroj: Arnika - Tým Bořena)
V letošním roce se podařilo Arnice – Týmu Bořena získat od Ministerstva životního prostředí ČR finance na projekt ochrany genofondu v západní části Českého středohoří. V rámci tohoto projektu začal Tým Bořena mapovat lokality v oblasti mezi Bílinou a Louny, které nejsou zatím chráněny zákonem, přesto zastupují území geomorfologicky či botanicky zajímavá.
29.9.2006, Bílina/Kaňkov, František Kraus: Tým Bořena provedl každoroční péči o lokalitu pod vrchem Kaňkov (zdroj: Arnika - Tým Bořena)
Ve čtvrtek 28. září uspořádal Tým Bořena společně s několika dobrovolníky další brigádu zaměřenou tentokrát na údržbu bílé stráně pod vrchem Kaňkov nedaleko Bíliny, na níž našlo svůj domov několik ohrožených druhů rostlin.
28.8.2006, České středohoří, František Kraus: Brigáda Týmu Bořena na bílé stráni pod Lipskou horou (zdroj: Arnika - Tým Bořena)
Tým Bořena uspořádal v sobotu 26. srpna brigádu zaměřenou na údržbu bílé stráně pod Lipskou horou, na níž se vyskytují různé druhy chráněných rostlin.
13.7.2006, Radovesická výsypka, František Kraus: Průzkum obojživelníků na Radovesické výsypce v roce 2006 (zdroj: Arnika - Tým Bořena)
Území severozápadních Čech patří bezesporu mezi nejvíce zničená území v České republice. Na vině je především těžba hnědého uhlí a sní související průmyslová a zpracovatelská činnost. Ovšem paradoxně právě na výsypkách vzniklých při těžbě hnědého uhlí vznikají vhodné biotopy nejen pro obojživelníky, ale i pro ostatní živočišné druhy.
29.6.2006, BÍLINA, František Kraus: Historie území Radovesické výsypky (zdroj: Arnika - Tým Bořena)
Historie Radovesické výsypky se píše od roku 1964, kdy bylo započato s jejím budováním, i když samotný provoz byl zahájen až v letech 1969-1970. Jak to tu tedy vlastně vypadalo předtím? Jakou krajinu zde lidé mohli obdivovat a co vše muselo ustoupit záměru, vybudovat zde výsypku. Na tyto otázky se budou snažit odpovědět následující odstavce.
28.6.2006, KRUŠNÉ HORY, František Kraus: Výlet do Krušných hor (zdroj: Arnika - Tým Bořena)
V neděli 25. června podnikl Tým Bořena společně s občanským sdružením Šťovík z Teplic další výlet tentokrát do Východních Krušných hor. Cílem naší cesty byly mimo jiné přírodní památky Domaslavické údolí, Vlčí důl, Vrása a Salesiova výšina na Osecku.
12.6.2006, České středohoří, František Kraus: Výlet na Lounsko (zdroj: Arnika - Tým Bořena)
V neděli 11. června podnikl Tým Bořena společně s občanským sdružením Šťovík z Teplic již druhý výlet za krásami a zajímavostmi Českého středohoří. Tentokrát jsme se vydali na Lounsko a naším cílem byly vrchy Raná, Oblík a další cenné lokality této části středohoří.
4.6.2006, BÍLINA, František Kraus: Zajímavé lokality v okolí Bíliny (zdroj: Arnika - Tým Bořena)
V následujícím článku se dozvíte více informací a zajímavostí o několika lokalitách nacházejících se na Bílinsku v bezprostředním sousedství Radovesické výsypky. Na lokalitách Špičák (též Vršíček) a Chlomek (neboli Kajba) byly v roce 1952 vyhlášeny státní přírodní rezervace, které ovšem v souvislosti se sypáním Radovesické výsypky musely být o několik desítek let později zrušeny. Třetí lokalitou je potom Mrtvý vrch u Kostomlat.
1.6.2006, BÍLINA, František Kraus: Zaječí kopec (zdroj: Arnika - Tým Bořena)
V následujícím textu se můžete blíže seznámit s jedním z vrchů Bílinska. Jde o lokalitu Zaječího kopce nacházející se na jižní hraně Radovesické výsypky.
24.5.2006, BÍLINA, František Kraus: Výlet do Českého středohoří (zdroj: Arnika - Tým Bořena)
V neděli 21. května podnikl Tým Bořena společně s občanským sdružením Šťovík z Teplic výlet s cílem lépe se seznámit s krásami a zajímavostmi Českého středohoří. Účelem bylo také navštívit některá místa, nad nimiž má Bořena patronát a o které se stará.
15.5.2006, BÍLINA, František Kraus: Mapování obojživelníků na Radovesické výsypce (zdroj: Arnika - Tým Bořena)
V následujícím textu naleznete podrobnější informace týkající se výskytu obojživelníků na Radovesické výsypce v tzv. nebeských jezírkách. Tým Bořena usiluje o zachování těchto lokalit a tím i populací ohrožených druhů obojživelníků na tomto území.
12.5.2006, DĚČÍN, Mgr. František Kraus: Lipská hora (zdroj: Arnika - Tým Bořena)
V následujícím textu najdete podrobnější informace týkající se Lipské hory, nacházející se u osady Lipá v Českém středohoří. Pod ní se rozkládá i jedna z lokalit bílých strání, na kterou Tým Bořena přemístil v minulosti ohrožené druhy rostlin z prostoru dnešní Radovesické výsypky, kterou má v dlouhodobém pronájmu a stará se o ni.
11.5.2006, DĚČÍN, František Kraus: Vrch Trupelník a okolí (zdroj: Arnika - Tým Bořena)
V následujícím textu najdete podrobnější informace týkající se vrchu Trupelník a okolí a lokality tzv. bílé stráně na jeho svahu, kam Tým Bořena v minulosti přemístil ohrožené druhy rostlin z předpolí rostoucí Radovesické výsypky a nad níž drží v současnosti patronát.
10.5.2006, DĚČÍN, František Kraus: Vrch Kaňkov (zdroj: Arnika - Tým Bořena)
V následujícím textu najdete bližší informace týkající se vrchu Kaňkov a lokality tzv. bílé stráně na jeho svahu, kam Tým Bořena v minulosti přemístil ohrožené druhy rostlin z předpolí rostoucí Radovesické výsypky a nad níž drží v současnosti patronát.
9.5.2006, DĚČÍN, František Kraus: Flóra a fauna vrchu Holibka (zdroj: Arnika - Tým Bořena)
V následujícím textu najdete bližší informace týkající se vrchu Holibka a okolních ekosystémů, nacházejících se nedaleko města Bíliny. Jedná se o jednu z lokalit, o které se Tým Bořena stará a drží nad nimi patronát.

  [  Vytisknout  |  Doporučit  |  Zabookmarkovat  ]
    Arnika - Tým Bořena  |  Hudečkova 1, 405 01 Děčín 1  |  tel: 412 510 650  |  borena@arnika.org